Vnitřní oznamovací systémy firem by měly přijímat nejen podepsaná oznámení, jak nařizuje nový zákon o ochraně oznamovatelů, ale i ta anonymní. Podle hostů podcastu Ekonom Business Legal Jana Slámy, generálního ředitele společnosti Nenech to být a Jakuba Málka, partnera advokátní kanceláře Peyton Legal, si tím manažeři zajistí dobrý přehled o dění ve firmě. Sníží také riziko, že oznamovatel z obav z odvety podá své oznámení jinou cestou, například prostřednictvím médií nebo ministerstva spravedlnosti.

Po téměř 15 letech váhání se Česko konečně dočkalo právní úpravy takzvaného whistleblowingu a ochrany oznamovatelů nekalého jednání v zaměstnání. Od srpna budou muset firmy a instituce od 250 zaměstnanců zřídit interní oznamovací systém a jmenovat pověřenou osobu, která se bude přijatými oznámeními zabývat. Koncem letošního roku se pak tato povinnost rozšíří i na společnosti s 50 a více zaměstnanci.

Zákon však navzdory obecnému očekávání neobsahuje povinnost sbírat i anonymní podněty. Firmy se však mohou rozhodnout, že je budou přijímat dobrovolně. „Pokud chci mít méně práce, tak nebudu přijímat anonymní oznámení. Ale pokud to s ochranou oznamovatelů myslím vážně a pokud chci, aby mi pomáhala s fungováním mojí společnosti, tak bych rozhodně doporučil i přijímat i je,“ říká Jakub Málek.

Takový postup může kromě lepšího přehledu o dění ve firmě přispět mimo jiné ke zlepšení image společnosti mezi zaměstnanci a navenek. Společnost také může ochránit před milionovými pokutami, které podle nového zákona hrozí podnikům v případě, že se vyšetřování podnětu zvrtne nebo se nepodaří dodržet zákonem stanovené lhůty.

„Když zapomenete během 60 dnů vyřešit anonymní podnět a vyřešíte ho po 70 dnech, tak vám nehrozí vůbec žádná pokuta, protože anonymní oznámení nebylo oznámení dle zákona. I z toho důvodu teď většina firem, která přijímání oznámení zavádí, ho zavádí anonymně,“ popisuje v podcastu Ekonom Business Legal Sláma.

V podcastu se dále dozvíte:

  • Jaká oznámení spadají pod novou právní úpravu?
  • Co lidé nejčastěji hlásí a dokáží rozlišit, jaké trestné činy a přestupky mohou podle nového zákona oznamovat?
  • Jakou podobu by měl mít vnitřní oznamovací systém?
  • Jakou kvalifikaci a pracovní zařazení by měla mít pověřená osoba, která bude přijaté podněty řešit?
  • Když už oznámení přijde, co se s ním má dít dál a v jakých lhůtách?
  • Jaké sankce hrozí firmám za porušení zákonných pravidel?
  • Co masivní rozšíření povinnosti přijímat oznámení whistleblowerů bude znamenat pro české pracovní a byznys prostředí?

Ekonom Business Legal je podcast pro ty, kteří vědí, že právo je základ byznysu. Vzniká ve spolupráci týdeníku Ekonom a renomovaných advokátních kanceláří. Přináší přehled o novinkách a aktuálním dění v oblasti práva a regulace se zaměřením na podnikání a firmy.

Moderuje Alžběta Vejvodová, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://podcasty.ekonom.cz/c1-67226260-whistleblowing-v-praxi-pro-firmy-je-vyhodne-prijimat-i-anonymni-hlaseni-o-nekalem-jednani