Vnitřní oznamovací systémy firem by měly přijímat nejen podepsaná oznámení, jak nařizuje nový zákon o ochraně oznamovatelů, ale i ta anonymní. Podle hostů podcastu Ekonom Business Legal Jana Slámy, generálního ředitele společnosti Nenech to být a Jakuba Málka, partnera advokátní kanceláře Peyton Legal, si tím manažeři zajistí dobrý přehled o dění ve firmě. Sníží také riziko, že oznamovatel z obav z odvety podá své oznámení jinou cestou, například prostřednictvím médií nebo ministerstva spravedlnosti.

Po téměř 15 letech váhání se Česko konečně dočkalo právní úpravy takzvaného whistleblowingu a ochrany oznamovatelů nekalého jednání v zaměstnání. Od srpna budou muset firmy a instituce od 250 zaměstnanců zřídit interní oznamovací systém a jmenovat pověřenou osobu, která se bude přijatými oznámeními zabývat. Koncem letošního roku se pak tato povinnost rozšíří i na společnosti s 50 a více zaměstnanci.

Zákon však navzdory obecnému očekávání neobsahuje povinnost sbírat i anonymní podněty. Firmy se však mohou rozhodnout, že je budou přijímat dobrovolně. „Pokud chci mít méně práce, tak nebudu přijímat anonymní oznámení. Ale pokud to s ochranou oznamovatelů myslím vážně a pokud chci, aby mi pomáhala s fungováním mojí společnosti, tak bych rozhodně doporučil i přijímat i je,“ říká Jakub Málek.

Takový postup může kromě lepšího přehledu o dění ve firmě přispět mimo jiné ke zlepšení image společnosti mezi zaměstnanci a navenek. Společnost také může ochránit před milionovými pokutami, které podle nového zákona hrozí podnikům v případě, že se vyšetřování podnětu zvrtne nebo se nepodaří dodržet zákonem stanovené lhůty.

„Když zapomenete během 60 dnů vyřešit anonymní podnět a vyřešíte ho po 70 dnech, tak vám nehrozí vůbec žádná pokuta, protože anonymní oznámení nebylo oznámení dle zákona. I z toho důvodu teď většina firem, která přijímání oznámení zavádí, ho zavádí anonymně,“ popisuje v podcastu Ekonom Business Legal Sláma.

V podcastu se dále dozvíte:

  • Jaká oznámení spadají pod novou právní úpravu?
  • Co lidé nejčastěji hlásí a dokáží rozlišit, jaké trestné činy a přestupky mohou podle nového zákona oznamovat?
  • Jakou podobu by měl mít vnitřní oznamovací systém?
  • Jakou kvalifikaci a pracovní zařazení by měla mít pověřená osoba, která bude přijaté podněty řešit?
  • Když už oznámení přijde, co se s ním má dít dál a v jakých lhůtách?
  • Jaké sankce hrozí firmám za porušení zákonných pravidel?
  • Co masivní rozšíření povinnosti přijímat oznámení whistleblowerů bude znamenat pro české pracovní a byznys prostředí?

Ekonom Business Legal je podcast pro ty, kteří vědí, že právo je základ byznysu. Vzniká ve spolupráci týdeníku Ekonom a renomovaných advokátních kanceláří. Přináší přehled o novinkách a aktuálním dění v oblasti práva a regulace se zaměřením na podnikání a firmy.

Moderuje Alžběta Vejvodová, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Související